3. Tajný geozávod
k článku je připojena galerieRáno před sedmou hodinou se náš geoteam sešel v Černošicích u Tesca, kde jsme rozlepovali oči, jedli výbornou bábovku od Verči, pili kafe z automatu, ale hlavně čekali na SMS, ve které měly být informace o umístění prvního stanoviště 3. tajného geozávodu. Ta skutečně krátce po sedmé hodině přišla, ale oproti loňskému roku v ní nebylo nic k luštění. Obdrželi jsme obyčejné souřadnice, i když v nezvyklém formátu, což pro nás ale nebyl problém. Naskákali jsme do naší geododávky (TB2F7X6) a vyrazili na Zličín.  Na návsi v Neumětelích už bylo hodně geokačerů. Zadání úkolu bylo vcelku jednoduché: Najít 5 rozdílů na detailním obrázku dvou stromů. Našemu početnému teamu se to podařilo do stanoveného limitu 3,5 minuty. V obálce s šifrou jsme našli kraťoučkou pohádku o králi a jeho problému s průjmem. Chvíli jsme hledali nějaká opakující se slova, slabiky, písmena, či jiné indicie v textu. To nikam nevedlo, tak jsme začali hledat v mapách, jestli v okolí není vesnice, která by řešila králův problém, nebo by naopak její název byl problému podobný. To se však delší dobu nedařilo. Mozkové závity nám nerozhýbaly ani saláty a chleba z nedaleké samoobsluhy. A tak jsme opět začali trhat obálky, které nám ale vůbec nepomohly. V první bylo něco jako "králův problém", což nám bylo jasné už předtím. Bohužel až po roztržení druhé nápovědy mi došlo, že u Voznice je místo zvané Králova stolice. Všem se to zdálo jako správné řešení, tak jsme naskákali do auta a jeli směrem na Dobříš. Hned za námi vyjela bílá Octavie a nám se zdálo, že nás sleduje. Celou cestu jsme se ji snažili setřást, což s plně naloženou dodávkou moc dobře nejde. Na Dobříši jsme se ji snažili zmást několika taktickými odbočeními do nesprávných ulic, až jsme nakonec skončili v zákazu vjezdu. Ukázalo se, že i geokolegové vědí, kam jedou a nesledují nás proti pravidlům. Stanoviště u Královy stolice bylo bez obsluhy, kterou vyhodili lesáci, jak jsme se dozvěděli večer. Od zákazu vjezdu přímo na místo to bylo po úplně rovné cestě necelý kilometr. Část teamu vyskočila ještě než jsme zaparkovali a bežela napřed. My jsme pak šli a běželi za nimi spojeni vysílačkou, která byla dost na prd, ale bavili jsme sebe i ostatní kačery hláškami z filmů typu "Verunka jde celou dobu v bačkůrkách". Číslo obálky, kterou máme použít pro vyluštění polohy dalšího stanoviště, bylo provizorně umísteno v tamní keši. Šifru se nám podařilo lousknout ještě cestou k autu. Řešením bylo ve velkém poli čísel pospojovat jen sudé a objevil se nápis Onen svět. Teď se nám hodila všechna moderní technika s přístupem na internet, protože jsmě nevěděli, kde toto místo hledat. Nakonec jsme se rozjeli k rozhledně Onen svět u Orlické přehrady. Zde na nás čekal úkol známý už z minulého ročníku. Jeden člen teamu musel projet kroužkem, připevněným na konci šroubováku, po zakrouceném drátu bez toho, aniž by se ho dotknul. Letos byl drát zohýbaný do tvaru golema - maskota závodu. Tohoto nesnadného úkolu se nakonec ujala Verča. Šifra nám opět dala zabrat. Na papíru byla napsána desetinná čísla, které jsme se dlouhou dobu snažili pomocí periodické tabulky prvků převédst na nějaká písmena. To se nám nedařilo, ale času bylo poměrně dost, takže jsme si lámali hlavy a nechtěli otvírat nápovědy. Když už došly nápady z oboru chemie nastoupily všemožné matematické operace. Zjistili jsme například, že ciferným součtem většiny čísel je čtrnáctka. Podezřelé nám bylo, že nápovědní obálka měla také číslo 14. Ale ještě podezřelejší bylo, že po ciferaci vyšlo u všech čísel 5. Nápady docházely, z čísel jsme magořili a většina lidí si začala myslet, že bychom se měli vydat do nedalekého campu Bor, protože tento prvek má protonové číslo 5. Na místě však nic nebylo, tak jsme použili nápovědu, kde byl vyfocen teploměř se stupni celsia. Hned nám došlo, že v zadání jsou hodnoty ve farenhaitech, takže jsme je převedli na stupně celsia a následně na písmena jednoduše podle ASCII tabulky. Výsledkem bylo Zvíkovské podhradí - most. U mostu jsme našli stanoviště, kde naším úkolem bylo přiřadit názvy k deseti souhvězdím rozvěšených po stromech. Ta byla ale nakreslena jinak, než se běžně kreslí, takže naše hvězdářská divize bohužel poznala jen tři. Vyluštění šifry bylo otázkou chvilky, protože Integer ji znal. Seřadili jsme různě vysoké sloupce podle velikosti, čímž se přeřadily i menší sloupečky nad nimi, ze kterých vyšlo slovo Selibovský. Na druhém papíru byl nakreslen modrý flek, který jasně značil rybník, a tak naše další cesta vedla kousek pod Písek, kde se tento rybník nachází. V druhé půlce závodu už nám luštění šlo lépe a tak ani šifra složená pouze z písmenek A, B a C neodolávala dlouho. Byla to morseovka, kterou správný závodník zkouší hned jako první a také jako poslední možnost, když už opravdu neví. Obsluha stanoviště měla připraveny úkoly pro tři závodníky. Ailas šel na hráz naučit se nazpaměť větu, která byla pekelně dlouhá a slova byla nesmyslná. Pamatuji si trochu jen závěr, který zněl přibližně "patlámo patlámo, žbrluch". Ailas si zapamatoval většinu a získal pro nás cenné body. Vráťa skládala tangram, což se jí nakonec taky povedlo. Péťa si se Špuntem střihnul, kdo půjde na chemický test. Byl ale dost těžký, takže moc slavně nedopadl. Následujícím přejezdem na soutok Otavy a mlýnské stoky ve Strakonicích jsme se dostali už docela blízko cíli závodu. S časem problém nebyl, takže pohodička. Obsluha Grga a jeho žena nám sáhodlouze a vtipně vysvětlil jednoduché zadání: Bez použití nádob naplnit půllitrový kelímek vodou z řeky a nalít ho do sopky, ze které pak vyplave schránka s číslem obálky s šifrou, kterou máme luštit. Samozřejmě na to byl časový limit. Několik z nás jako nejlepší metodu přenosu zvolili naplnění pusy vodou z řeky. V cíli měli točit místní pivo Nektar, takže jsme si řikali, že střevní potíže podobné těm, které měl král v Neumětelské šifře, nás stejně neminou. Voda chutnala překvapivě dobře, a protože jsme velký team, půllitr byl naplněn hned, sopka vydala číslo a my běželi luštit. Na papíře byly napsány hlášky z různých filmů. Po doplnění jejich názvů a poskládání určitých písmenek podle klíče nám vyšlo "sejdeme se na hřbitově". A protože celý závod se točil kolem golema jeli jsme hledat nejbližší židovský hřbitov. Na posledním stanovišti si Vráťa zopakovala židovské znalosti a bezchybně vyplnila krátký testík. Pak už jsme vyrazili na louku nad obcí Novosedly, kde byl cíl závodu. Ještě před skončením nás však čekal úkol ze zrušeného stanoviště u Královy stolice. Patolog team si pro nás připravil několik horolezeckých cvičení. Lenka byla přivázána na lano visící z věže a Špunt s Verčou ji tahaly z jedné strany vymezeného pole na druhou, aby nohama přenesla několik přepravek. Péťa s Martinem zatím v rekordním čase přešli ve dvou po napnuté kurtě s držením za provázky zavěšené nad nimi. A Vráťa byla vybrána, aby sjela po laně napnutém z pozorovací věže.   Po odevzdání básničky, kterou jsme skládali ze slov získaných na každém stanovišti, jsme postavili stany (ti co nespali pod širákem), vytáhli půllitry a šli ochutnat ten Nektar. Nebylo to tak hrozné, a tak jsme s ním, guláškem a slovními hrami typu "co si sebou vzít na severní pól" strávili čekání na vyhlášení. 3. tajného geozávodu se zůčastnilo 47. teamů. Nebudu to napínat jako Pitris, který při vyhlašování všechny bavil bonmoty na názvy teamů a jejich členů. Skončili jsme na 16. místě, což jsme v dalším průbehu večera zhodnotili jako úspěch vzhledem k některým záludným šifrám a velké konkurenci. Děkujeme organizátorům za příjemně strávený geovíkend a těšíme se na příští ročník. Shodli jsme se na tom, že nás baví spíš akčnější úkoly, než různé testy apod. Prostě už odmalička chodíme na čundry (viz http://tulaci.cz a http://thc.tulaci.cz), takže nám nedělá problém pít vodu z řeky, viset na laně atd.:) Básnička: Hele stopa, hlíny kopa, že by golem, jdu jen kolem. Z bláta srdce, z hlíny plíce, s golemem už nikdy více! Tak tady mě máš, všechno si vem, sundal hvězdu, vyndal šém jarmulka zhasila svícen s rabínem už nikdy více! Složení teamu: Ailas, Fabian, Integer, Lenka, Martin, Péťa, Špunt, Verča, Vráťa  |
Created by Destil with help of me2d09, integer and fabian